.: Menu :.

První pomoc

Šokové stavy

Šok obecně je závažný život ohrožující stav, při kterém dochází k selhání krevního oběhu.

Úvod:

Šok obecně je závažný život ohrožující stav, při kterém dochází k selhání krevního oběhu. Je to obranná reakce organismu, která snižuje prokrvení v oblasti břicha a podkoží stažením cév, a srdce zvyšuje svoji činnost. Provází asi deset procent úrazů, u nichž bývá smrtelnou komplikací. Při šoku není organizmus schopen zásobovat tkáně kyslíkem a odvádět z nich toxické látky. Trvá-li stav delší dobu, postižený umírá v důsledku selhání jednotlivých orgánů. Šok může být ještě zhoršen strachem či bolestí, proto kdykoli se vyskytne riziko, že u postiženého nastane šok, může pomoci jeho uklidnění a pohodlné uložení.

Dělení podle příčin:

1. Hypovolemický šok - krvácení (20-30% ztráta krve a krevních tekutin) - může být způsobeno i krvácením vnitřním, popáleniny, zvracení a těžké infekce.
2. Kardiogenní šok - infarkt myokardu, srdeční selhání a embolie.
3. Septický šok - těžké pooperační infekce, popáleniny; objevují se horečky a třesavka
4. Anafylaktický šok - alergická reakce na léky, cizorodé bílkoviny (jedy hmyzu a hadů); prudký nástup febrilie s třesavkou, nevolnost, zvracení, tachykardie, dušnost, křeče, bezvědomí a srdeční zástava.
5. Neurogenní šok - rozvoj šoku v důsledku oběhového selhání způsobeného abnormálním rozšířením cév, které má svou příčinu v poruše centrální nervové soustavy (např. úraz mozku, léková intoxikace).
6. Dále může šok nastat i tehdy, když je objem krve sice dostatečný, ale srdce ji nedokáže čerpat. To může být způsobeno těžkou srdeční chorobou, srdeční mrtvicí či akutním selháním srdce.

Příznaky:

1. Zrychlující se tepová frekvence, špatně znatelný nitkovitý pulz
2. Bledá kůže se studeným lepkavým potem
3. Cyanóza rtů, později i končetin
4. Zrychlený a povrchní dech
5. Pocit žízně
6. Apatie - netečnost postiženého, pomalé reakce

První pomoc:

1. Uložení do protišokové polohy (na zádech, dolní končetiny zvedlé cca. o 30cm, či naklonit celé tělo o 30° hlavou dolů, pokud je to možné)- ta napomáhá centralizaci krvi krve do životně důležitých orgánů. Případně se může použít autotransfúzní poloha (na zádech, dolní i horní končetiny jsou zvedlé kolmo vzhůru).
2. Pomůckou při ošetřování může být pravidlo 5T:
   1. Teplo - snažíme se o udržení optimálního tepelného komfortu. Postiženého přikryjeme a obzvlášť důležité je dát něco i pod něj, protože u postiženého nefunguje správně termoregulace. Pacienta však aktivně nezahříváme.
   2. Tekutiny - nikdy nepodáváme! Pouze tlumíme pocit žízně otíráním rtů a obličeje vlhkým kapesníkem.
   3. Ticho - zabezpečení relativního klidu (odsun od místa nehody). Postiženého uklidňujeme a komunikujeme s ním.
   4. Tišení bolesti - správné ošetření všech poranění postiženého. Nikdy nepodáváme analgetika.
   5. Transport - vždy jsme povinni co nejdříve zavolat RZP se zdůrazněním, že se jedná o postiženého v rozvinutém šoku. Postiženého v šoku se snažíme netransportovat.

zdroj: http://www.prvni-pomoc.com

Nahoru